Christian Morgenstern

(1871 -  1914) byl německý básník, novinář a překladatel. Je považován za zakladatele německé nonsensové poezie. Studoval dějiny umění a práva, zároveň se věnoval žurnalistice, poezii a překladatelství. Jeho prozaická díla vyšla péčí jeho ženy Margarety většinou až po jeho smrti. Za svého života se dočkal velmi malého uznání.

George Formby

(1904 - 1961) byl anglický herec, zpěvák, skladatel a komik, který stal se známý celosvětovému publiku přes jeho filmy z třicátých a čtyřicátých let. Zpíval hravé, komické písně, obvykle se doprovázeje na ukulele nebo banjolele, a stal se ve své době nejvýše placeným britským komikem.

Charlie Chaplin

(1889 - 1977 ), byl anglický herec, režisér a scenárista, který patřil k nejslavnějším světovým filmovým tvůrcům 20. století. Své filmy tvořící základní kameny americké grotesky vytvářel od námětů přes scénář, režii až po účinkování v hlavní roli.

Laurel a Hardy

byli jednou z nejpopulárnějších a kriticky nadšeně přijímaných filmových dvojic raného klasického Hollywoodu éry americké kinematografie. Angličan Stan Laurel (1890-1965) a Američan Oliver Hardy (1892-1957) se stali známými mezi koncem 20. let a polovinou 40. let 20. století díky groteskám, kde Laurel hrával neohrabaného dětinského kamaráda nafoukaného Hardyho. Společně vytvořili více než 100 filmů, zpočátku krátkých, později celovečerních.

Buster Keaton

Buster Keaton, vlastním jménem Joseph Frank Keaton, českému filmovému publiku známý jako Frigo (1895 - 1966) byl americký filmový komik, scenárista a režisér, hvězda němého filmu. Charakteristickým znakem jeho filmové postavy byl strnulý, kamenný výraz tváře, který se stal jeho "firemní značkou" a za který si vysloužil přezdívku "The Great Stone Face" (Kamenná tvář).

Saul Steinberg

(1914 - 1999) byl americký karikaturista a ilustrátor rumunského původu. Od roku 1942 pracoval hlavně pro časopis New Yorker. Steinbergovy koláže, tisky, obrazy a sochy jsou směsicí moderních stylů a vlivů, naplněné humorem, fantastičnem a absurditou.

František Tichý

(1896 -1961) byl český malíř, grafik a jevištní výtvarník. V letech 1917 až 1923 studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Je považován za přední osobnost české výtvarné avantgardy 40. let 20. století. Přesto, že jeho tematický i výrazový rejstřík je velice bohatý - zátiší, motivy městské krajiny, portréty (například démonický portrét Paganiniho), knižní ilustrace (třeba k Donu Quijotovi), vrací se stále v nejrůznějších variantách k postavám ze světa cirkusových a varietních manéží. První litografie na toto téma - Mávající clown - se u něho objevuje již v roce 1926.

Oscar Wilde

(1854 - 1900) byl anglický dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu. Oscar Wilde studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv. Stal se ústřední postavou hnutí dekadentů, proklamujících oslavu krásy a odmítajících spojení umění a morálky. 

Vítězslav Nezval

(1900 - 1958) byl český básník, spisovatel a překladatel,  spoluzakladatel poetismu a vůdčí osobnost českého surrealismu. V letech 1928-29 byl dramaturgem Osvobozeného divadla. Jako člen Devětsilu byl Vítězslav Nezval nejvýznamnějším představitelem poetizmu. Ve třicátých letech založil Surrealistickou skupinu. Nezvalovo dílo rozvinulo skoro všechny literární žánry a formy, hlavně lyrickoepické (pásmo, balada). Zdokonalil techniku verše, rýmu, ... Nezvalova poezie, k níž patří i jeho dílo dramatické a překladatelské, se stal inspirací po válce pro mladé básníky v padesátých letech např.: Milan Kundera, Miroslav Florian, Jiří Suchý. Pro čtenáře se jeho poezie stala pomocí k pochopení moderního umění. Nezvalovo básnické dílo přesahuje oblast české tvorby. Nezval si jím získal světovou proslulost a patří mezi nejvýznamnější básníky světa.

Josef Kainar

(1917 - 1971) Byl český básník, textař, dramatik a překladatel, ale také hudebník, ilustrátor, výtvarník a novinář. Člen umělecké Skupiny 42 a literární skupiny Ohnice. Počátky tvorby Josefa Kainara byly ovliněny především existencionalismem. Pro jeho dílo je typická ironie a zpěvnost a možnost spojovat text s hudbou.

Jiří Karásek ze Lvovic

(1871-1951) Byl spisovatelem, autorem řady básnických sbírek i próz (románů a povídek). Jeho poezie nese typické rysy dekadence (morbidní erotika, motivy zhýralého, anémického, morózního aristokrata atd.), druhá sbírka ostatně byla pro svou "nemravnost" konfiskována. Jeho povídky a romány představují českou podobu gotického románu. Některé z jeho románů jsou nyní řazeny do literatury science fiction. Duchovní souznění ho spojovalo s malířem Janem Zrzavým, který se ve své tvorbě z počátku 20. století inspiroval mj. i Karáskovými básněmi z dekadentního období. V roce 1910 daroval básníkovi svou kresbu Hlava Jana Křtitele. Karásek také v únoru 1948 otevíral Zrzavého výstavu v Brně, na dlouhou dobu poslední.