ŠEST ŽEN

Revue plná tak jemného humoru, že jej sotva postřehnete 

Muž s knihou (J. Jelínek, J. Herz, J. Suchý, M. Horníček) předčítá z deníku britského panovníka Jindřicha VIII. (H. Vyhnálek), proslaveného mimo jiné tím, že měl šest manželek. A právě ty se střídají na pódiu a zpívají písně. Během představení maloval malíř Richard Fremund portréty zpěvaček. 

Hra s bohatou historií, původně ji J. Suchý hrál s I. Vyskočilem už v Redutě, pak byla nastudována (ale neuvedena) pro divadlo Leporelo, až poté se dostala na prkna Semaforu.
S představením Semafor vyjížděl i mimo republiku (Německo).
Šest žen natočila také televizi (v režii J. Vašty). Po revoluci v roce 1990 byla hra znovu uvedena a role muže s knihou se opět ujal M. Horníček.
Nahrávky z televizní verze vyšly na CD: "Písničky ze Semaforu 7" - Šest žen (firmy Bonton). Na dobových deskách se objevila opět většina skladeb ze hry (Proč se lidi nemaj rádi, Pro Kiki, Študent s rudýma ušima, Buď mi věrná moje milá a další).

Hudba: Jiří Šlitr
Texty písní: Jiří Suchý
Režie: Helena Philippová (první verze) a Ján Roháč (další verze), Vladimír Drha (verze 1990)
Výprava: Richard Fremund (60. léta), Ivana Špeldová (1990)
Kostýmy: Běla Suchá (60. léta), Eva Janoušková (1990)
Choreografie: Karel Mareš (60. léta), Pavel Vokoun (1990)
Premiéra: 8. června 1962
Derniéra: 1. verze 3. března 1963
Premiéra: 1. obnovené verze 8. března 1964
Derniéra: 1. obnovené verze 27. března 1964
Premiéra: 2. obnovené verze 1. října 1964 (MLK)
Derniéra: 2. obnovené verze 10. července 1965
Premiéra: německé verze (Sechs Frauen) 17. září 1965
Obnovená premiéra: 30. září 1990 

Obnovená premiéra: 30.11.2017

Hráli:
Jiří Jelínek / Juraj Herz / Jiří Suchý / Miroslav Horníček
H. Vyhnálek / Richard Fremund
Renata Tůmová / Sylva Daníčková
Hana Hegerová
Pavlína Filipovská
Jana Malknechtová
Eva Olmerová
Lilka Ročáková
Naďa Urbánková
Věra Křesadlová
později Eva Pilarová
Pavel Sedláček / Z. Skarlandt;
Karel Gott
Milan Drobný 

Písničky:
Greensleeves
Ticho a klid
Proč se lidi nemaj rádi
Kiki
Študent s rudýma ušima
Kapka žárlivosti
Láska se nevyhne králi
Bíle mne matička oblíkala
Anna von Cleve
Tak už to často v životě chodí
Spodek, filek, král a eso
Do vody hozen
Buď mi věrná, moje milá
Bolí mě hlava
Tu krásu nelze popsat slovy
Plná hrst
Šest žen
Růžová pentle
Už dávno nejsem dítě 

Šest žen v roce 1990:

Miroslav Horníček

Dagmar Nová, Denisa Kubová, Olina Patková, 

Tereza Jirásková , Kamila Andělová , Sabina Laurinová 

Šest žen v roce 2017: 

Jindřich VIII; klarinet Felix Slováček jr.

Kateřina Aragonská; flétna, tenor saxofon, zobcová flétna Veronika Tichá

Anna Boleynová; pikola, triangl Lucie Černíková

Jana Seymourová; klarinet, alt saxofon, zobcová flétna Eliška Hurábová

Anna von Cléve; trombon, zobcová flétna Magdalena Jedličková

Dvorní fotograf Holbein; trubka Michal Merhaut

Student; trubka Michal Stejskal

Konferenciér; trubka Jakub Ševčík

Jitka Molavcová; soprán saxofon Jitka Molavcová

Vilém Košile; klarinet Jiří Suchý

Kateřina Paarová; tuba Eva Přívozníková

Kateřina Howardová / uklízečka; piano, vysavač Irena Zlámalová

Principál kejklířů, vrchní číšník Petr Šudoma

Bicí nástroje Vratislav Placheta

Kytara, banjo, tamburína Vladimír Vandrovec

Piano Jiří J. N. Svoboda, Jakub Přibyl

Kat; kontrabas Jan L. Střížovský

Obřadník; tenor saxofon, flétna Martin Zilvar

Obřadník; alt saxofon, klarinet David Vrobel

Podavačka míčků Lea Hurábová

Dívka v baru Ellyn Černochová

Kejklíři Jan Rieger, Evžen Hájek, Anna Moravcová

Host našeho divadla Luděk Sobota

Recenze: Šest žen znovuzrozených

Šest žen (původně Šest žen Jindřicha VIII.)je legendární semaforská klasika. Odkazuje až k večerům Akord clubu v Redutě, z nichž zdivadelněný koncert v roce 1958 vzešel coby zvláštní případ tehdejších text-appealů. Průvodní slovo pronášel Ivan Vyskočil coby Muž s knihou, všechny ženy zpívala Vlasta Sodomová a její manžel Viktor, grafik, kreslil před diváky jejich portréty. Jiří Suchý hrál na basu a také zpíval. Od roku 1962 bylo představení mimo jiné šikovným způsobem, jak zaměstnat plejádu populárních semaforských zpěvaček, na které diváci ochotně vystáli mnohasetmetrové fronty před divadelní pokladnou. Na jeviště přišli další Muži s knihou, včetně Miroslava Horníčka, také proto, aby si extrémně vytížení protagonisté Semaforu trochu vydechli. Praktické důvody lze odhadnout i při uvedení hry v roce 1990, kdy bylo třeba doplnit repertoár Suchého souboru, který v Semaforu osaměl.

Za tak trochu praktické, a chytře vymyšlené, považuji i nynější nasazení Šesti žen. Jiřímu Suchému je na jevišti lépe, když může číst z velké kroniky a nemusí biflovat kvanta textu - už ne jako Muž s knihou, ale kronikář Vilém Košile. Plebejec, který od časů V + W ze století do století jde. Spolu s Jitkou Molavcovou (vystupuje pod svým jménem) spíš jen přihlížejí tomu, jak staré dobré semaforské časy evokuje výtečný orchestr, který se nyní v Semaforu sešel. Každá z Jindřichových žen stylově zpívá, spontánně swinguje, ale zároveň je vynikající instrumentalistka. Zvlášť dobré jsou hráčky na tubu (Eva Přívozníková), saxofon (Eliška Hurábová) a trombon (Magdalena Jedličková). Měl bych ale jmenovat všechny aktéry, sejde se jich na malém jevišti Semaforu přes dvacet! Semaforské divadlo se tu znovu zrodilo z ducha i těla hudby trochu jinak, po svém, a to považuji za nejcennější. Příjemnou inscenaci Suchý připsal "památce Miroslava Horníčka, který revue Šest žen proslavil".

Divadlo Semafor - Šest žen. Libreto, výprava, kostýmy, texty písní a režie Jiří Suchý, hudba Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Jaromír Vomáčka, Irena Zlámalová, Mary Dana Shindler, Sholom Secunda, Jan Ladislav Dusík, His Majesty Henry VII., hudební nastudování Jakub Přibyl. Premiéra 30. listopadu 2017.

• Autor: Josef Herman
• Publikováno: 23. ledna 2018

https://www.divadelni-noviny.cz/semafor-sest-zen-recenze