PÍSEŇ DOKTORA SMITHA

Vložte svůj text...

Each man loved
The captain's daughter
All sea fish can drink salt water
Rom pom pom


Malá holčička se proplétá davem lidí. Nevíme, kam jde, ale zdá se, že už tam měla být.
Po Oxford Street ujíždějí auta, červené patrové busy (jak to, že se nepřevrátí) a černé taxíky, tak
vysoké, že do nich může vstoupit pán v cylindru, aniž by smekl.
Holčička přechází ulici. Provoz se zastavuje a vážně čeká, až to londýnské mládě dosáhne obruby druhého chodníku.
Bankovní úředníci mají na hlavách tvrdé klobouky a je jich všude plno. Protože udeřila jejich hodina. Big Ben.
S černými deskami pod paží se prodírá holčička proudem úředníků. Na těch deskách je lyra a uvnitř noty s nudnými etudami, které musí každý den cvičit, aby na Vánoce dovedla zahrát na klavír koledu o dobrém českém králi Václavovi na akademii skautek, pořádané v něčí prospěch.

Londýnská mlha je dobře zavedený pojem, ale dnes je den krásný a slunečný, jakoby předurčený pro zázrak.
Dítě se zastavuje u velikého domu a opírá se o těžké dveře (jaké se nevidí jinde než v Londýně - na kliku dosáhne jen pár vyvolených) a dveře se moudře otevírají. Spíš z dobré vůle než pod váhou tělíčka. Úzkou skulinou, která tak vznikla, protahuje se do temné chodby malá holčička, nechávajíc přede dveřmi slunečný den, předurčený pro zázrak.
A zase auta, busy a černé vysoké taxíky, do kterých může vstoupit (a teď zrovna vstupuje) pán s cylindrem, aniž by smekl.
C -d-e-f-e-d-c...
Bílé klávesy jsou žluté a černé jsou šedé.
D-e-f-g-f-e-d...
A obloha toho dne je modrá. Příděl oblohy na jedno okno v Londýně je tak malý, že lidé bydlící v suterénu přestali věřit v modrou barvu.
E-f-g-a-g-f-e...
A na okenní rám, přilákán hudbou, se právě vyšplhal malý mužík. Vypadá tak trochu jako hotelový sluha: zlatem lemovanýcylindr a zelený kabát se sametovým límcem, taktéž zlatem lemovaný... Ale nebude to hotelový sluha. Je příliš slabý na otáčení hotelovými dveřmi.
Mužíček chvíli nahlíží do místnosti, pak zakývá na holčičku a za chvíli už spolu skáčou po střechách směrem k Hyde Parku. Vznášejí se, jako by měli kapsy plné peří.

Na rohu Hyde Parku zůstávají stát a mužík začíná hovořit. Kolem se tvoří malý hlouček poslu-
chačů.

Kdo projde kolem této dívky Alice a nevšimne si jejích očí, podobá se hvězdáři, který chce pozorovat pohyby nebeských těles a nepostřehne, že mu někdo dýchl na čočku.

V tom je naše prokletí
Než si básník ořeže tužku
Zapomene svůj největší verš
A tak pro maličkosti trpí věci velké
Jsem advokátem věcí všedních
A přišel jsem abych jim vydobyl místo
Které jim náleží
Mé jméno je doktor Smith

A doktor Smith si hrábl do kapsy a vyndal hrst drobností: provázek, pilulku, obrázek, hodinové
sklíčko, minci a svorku. Pohazoval těmito věcmi a přitom pokračoval ve své řeči.

Narodil jsem se abych vykonal velké věci
Sudičky na které vy nevěříte
Zpívaly nad mou kolébkou píseň o velkých činech
O mých velkých činech
Londýn je však velké město ve kterém i slušně
Velký čin podobá se činu mravence
Který sice unese na hřbetě mrtvou vosu
Mnohokrát těžší než sám
Ale většinu mrtvých vos stejně přenechává
Broukům hrobaříkům

Z řad obecenstva se náhle ozval zlý hlas: "Co je snazšího než zašlápnout vašeho mravence i s vaším hrobaříkem?" Několik lidí se uchichtlo. Ano, co je snazšího?
"Nic není snazšího! Je to úkol pro vás jako stvořený," odpověděl doktor Smith a lidé zatleskali.
"Nechte žít mravence i hrobaříky. A nechte žít moje podobenství."

Krocan vyhraný v tombole je skvělá věc
Ale život se skládá z maličkostí a ten
Koho nepotěší jedno jehličí svou zeleností
Bude mít život chudáka
Protože zelených jehličí je vždycky víc
Než výher v tombole
Ale vraťme se k očím dívky Alice
To, co ona rozdává svým pohledem zdarma
Neprodají vám v obchodním domě Selfridges
Ani za sto guineí 
Asi máte příliš mnoho peněz 
Že si můžete dovolit takovou nevšímavost
Já jsem chudý a proto přijímám
Její moudrou upřímnost plnými hrstmi
Cpu si ji do kapes aby mě v noci
Až budu sám hřála

Hlouček kolem doktora Smithe se tenčil. V Hyde Parku je řada mnohem zajímavějších řečníků, hovořících o politice, o cenách zboží a o královské rodině. Ale doktor Smith jako by
neviděl, že posluchačů ubývá, hovoří se stále větším zápalem.


Ničeho nemůžete dosáhnout bez maličkostí
I světová válka je složena z miliard zrníček
Střelného prachu
Stejně jako láska z tisíců nepatrných pohledů
A tisíců nepatrných doteků
Ani největší báseň se neobejde bez
Nejvšednějších slov
Jako například někdy - ani - čím - nebo
Láska - tady - žal - apod.
A tisíce diváků na fotbalovém hřišti
Nejsou si vědomy toho že za své vzrušení vděčí
Té troše vzduchu která činí míč kulatým
Jsou maličkosti a jsou všední věci
I starý popěvek music-hallu má velkou moc
Přenést vás na několik okamžiků zpátky
Do vaší minulosti
A připomenout chvíli která vám dodnes
Není lhostejná
Chvíli kterou nedovedlo pokazit ani hulákání
Opilých námořníků
(Kterou dokonce hulákání opilých námořníků
Učinilo ještě nezapomenutelnější)
Neseděla mně na klíně žádná děvenka

Dočasně půvabná
A nebyl jsem tenkrát ani podnapilý
Ale byl jsem mladý a zpíval jsem jako ako všichni
(Snad jen trochu méně falešně než všichni)


A doktor Smith začal zpívat starou píseň svým
trochu třaslavým hlasem:

Každej mužskej miloval kapitánovu dceru
A každá mořská ryba pije slanou vodu
Rom pom pom

Obecenstvo se postupně rozešlo a na rohu Hyde Parku zůstal pouze doktor Smith, obhájce věcí všedních, s dívkou Alicí a se starou obyčejnou písní, která má velikou moc - přenést vás zpátky do vaší minulosti. Na několik okamžiků - anebo zpíváte-li zvlášť upřímně - navěky. Doktor Smith začal pomaloučku mizet a holčička dohrávala na piáně poslední etudu. Zítra je neděle, a tak se půjde podívat do muzea Madame Tussauds na voskové figuríny, není-li tam někde mezi nimi drobná postavička doktora Smitha.