BALADA Z MLÁZÍ
Nad jezerem pod horami před konečnou stanicí
za soumraku zcela sami šli panenky silnicí
tiše zněly jejich kroky nad krajem se stmívalo
a tak během první sloky se nic vlastně nestalo
Měsíc vyšel soumrak právě padl přímo do vřesu
když tu něco leží v trávě dívky trnou v úděsu
netušily v první chvíli co je to za divnou věc
až po sléze pochopily že to bude myslivec
Běda běda třikrát běda krutou měl jsem nehodu
tak si myslím že by leda jedna z vás šla pro vodu
řek bych že ta druhá k mýmu štěstí zcela postačí
kdyby došlo k nejhoršímu tak mi oči zatlačí
První dívka nemeškala džbán popadla béžový
nikdo neví kde ho vzala snad ho našla ve křoví
obětavé děvče spělo rychle přímo za vodou
a to co se dále dělo nedělo se náhodou
Tou dobou že jaro bylo láska divy dokáže
myslivci se ulevilo hned byl plnej kuráže
když viděli že jsou sami nečekali na radu
a tam mezi malinami měli dobrou náladu
Druhé děvče svoje kosti zatím k vodě doneslo
kde já shodou okolností řežu dříví na křeslo
u studánky dívka klekla poupě právě v rozpuku
ach můj bože ta se lekla když jsem jí šáh na ruku
Ke konci se píseň chýlí tiše listí šelestí
a my víme že se mýlí kdo spoléhá na štěstí
dovedem se dvořit dívce v zimě v létě na jaře
převlečeni za myslivce ba i v roli dřevaře
1965